Recyklační teorie

Vážení čtenáři,

článek, který se chystáte číst je (ostatně jako všechny ostatní na našem webu) velmi zajímavý. Někomu se také může zdát kontroverzní, já sám jsem s autorem článku dlouho diskutoval, ale je to trochu i záměr. Svůj názor můžete dát najevo přes formulář na úvodní straně nebo autorovi přes mail. Protože se jedná o poslední článek v tomto roce, nezbývá než popřát Vám, čtenářům hodně štěstí a úspěchů do nového roku. Naše články vás budou i nadále provázet.

Filip Kocián

Recyklace vesmíru a potvrzení hyperprostoru

Fyzici často říkají, že je naprosto zbytečné pátrat po tom, co bylo před časem 0, neboť se tyto teorie nedají pořádně potvrdit, na druhou stranu existuje spousta teorií zabývajících se koncem vesmíru. Jednou z nejvíce proklamovaných je tzv. Big Crunch (velký krach) která říká, že se vesmír v obrovské implozi vrátí zpět do singularity a znovu vypukne velký třesk. Náš vesmír se dle Hubbleova zákona rozpíná, takže by stálo spoustu energie ho "stlačit" zpět. Otázkou však je kde by se dala tato spousta energie sehnat, předpokládá se o temné energii, ale ta ještě ani nebyla pořádně popsána, natož prokázaná.

Moje teorie předpokládá, že se vesmír "rozerve", neboť tato možnost je velmi energeticky úsporná. Pokud vesmír demonstrujeme jako nafukující se balónek, tak prostě po překročení určité hranice balónek praskne, u balónku je to kvůli tomu, že tlak na jeho stěny je větší než dokážou unést. U vesmíru by to bylo buď z přílišného rozpínání "temné hmoty" anebo (a to se mi zdá pravděpodobnější, neboť temná hmota nebyla naprosto potvrzena*) z překonání gravitace (či jiné síly která drží vesmír pohromadě, ale gravitace je nejpravděpodobnější) setrvační silou po velkém třesku (ale jistě, setrvačná síla stále slábne, ale rozpínáním vesmíru slábne i síla, která ho drží po hromadě, místo setrvačnosti to ale může klidně být ona temná energie).

Po explozi by byl veškerý obsah vesmíru vržen do hyperprostoru.

O existenci hyperprostoru je téměř nemožné diskutovat, neboť ho dokazuje několik logických paradoxů, např. pokud vycházíme z tvrzení, že se vesmír rozpíná, tak něco musí obklopovat vesmír, neboť nekonečno se logicky nemůže rozpínat (∞*2=∞ takže se nemůže zvětšit).

Tato vyvržená hmota by se slučovala působením gravitace do celků gigantických rozměrů. Tyto celky by se mohly naprosto náhodně srážet, slučovat a anihilovat (neboť některé vesmíry mohou být kompletně tvořeny antihmotou). Při těchto srážkách by vznikalo obrovské množství energie, které by možná mohlo vést k Planckově teplotě (tímto by se dal vznik vesmíru urychlit tak že t0 = t+10−43 sekund, neboť bychom nepotřebovali vznik základních subelementárních částic a nebyla by potřeba kvark-gluonového plazmatu (čímž se však jeho existence nepopírá), protože většina částic by pocházela z onoho gigantického celku) a tímto by vlastně vznikla situace popisovaná jako velký třesk (teď prosím fanfáry).

Tento cyklus by se opakoval do nekonečna. Můžete namítnout, že by tento cyklus byl narušen tím, že by došla hmota a zůstal by prázdný prostor nasycený energií, ovšem pokud by nebylo žádné médium touto energií ovlivnitelné, tak by musela sama energie zaniknout a tento jev je blokován v základní fyzice zákonem o zachování energie a rovnicí E=mc2 (na této rovnici je jasně vidět vztah energie s hmotou neboť hmota se rovná energii a energie hmotě).

Tato teorie je "odolná" proti Occamově břitvě (je to jednoduší vysvětlení rozpínání vesmíru než spoléhání na záhadnou temnou energii) a proti Popperově břitvě (samozřejmě může být vyvrácena potvrzením a studií chování temné hmoty a temné energie aj.)