K Alfa Centauri za 20 let

Nejbližší hvězda je od planety Země vzdálená 4,35 světelných let, což by při současných technologiích znamenalo cestu dlouhou tisíce let. Stephen Hawking dnes, společně s dalšími vědci, představil revoluční myšlenku cesty ke hvězdám. 

Díky myšlence malého vesmírného plavidla bychom cestu k nejbližší hvězdě mohli zvládnout během života jedné generace. Výzkum projektu Breakthrough Starshot, podpořený částkou 100 milionů dolarů, bude nyní ověřovat, zda je mezihvězdné cestování miniaturní sondy s velkou "plachtou" poháněnou silným laserem ze Země vůbec možné.

Revoluční je na celém konceptu myšlenka "nanolodi", nazvané StarChip, kterou nebude problém uchopit mezi dvěma prsty a vážit by neměla více jak jeden gram.

Počítač, komunikátor a zdroj v jednogramovém balení? Takový je StarChip

Miniaturní sonda/loď/čip, ať už to nazveme jakkoliv, bude po vzoru tzv. vesmírných plachetnic uchycena k velké a extrémně lehké plachtě, do níž však bude vyslán laserový paprsek o výkonu 100 gigawatt. To by mělo být dost na to, aby StarChip zrychlil na 20 procent rychlosti světla během několika minut.

K nejbližší hvězdě mimo naší soustavu, Alpha Centauri, by cesta běžného vesmírného plavidla trvala dlouhých 30 000 let. Gramový prcek by to mohl díky vysoké rychlosti zvládnout za pouhých 20 let, přičemž by měl být schopný zaslat zpět na Zemi data z měřících přístrojů.

Ano, i s těmi se počítá, takže vedle laserového vysílače pro komunikaci se Zemí na těle StarChipu můžeme očekávat fotoaparát, základní počítač a malý plutoniový generátor. Na objekt o velikosti jednoho gramu to zní jako sci-fi, ale není to tak dávno co kalkulačka byla velká jako dům.  

Dalibor Holub

holub.dali@seznam.cz